 |
 |
Zateplování | |
Rekonstrukce fasád
Firma T&N stav stavební a obchodní s.r.o. provádí komplexní řešení v oblasti vnějších i vnitřních zateplovacích systémů. Zhotovujeme zateplovací systémy ze všech standardních systémů. Jak v rámci probíhajících staveb tak i jako samostatné projekty.
Výplně otvorů
Dodáváme a montujeme okna, dveře, výklady, sekční vrata, výklopná vrata, automatické posuvné dveře s volbou materiálu výplní dle přání investora
Klempířské práce
Vhodná volba klempířských materiálů – svislé odpadní svody dešťové vody, parapety, závětrné lišty, oplechování říms a jiné. Dodávka a montáž měděných, titan-zinkových, zinkových,plastových a poplastovaných plechových prvků klempířských prací.
 |
 |
 |
Ptáte se, proč používat zateplovací systémy?
V současnosti s neustálým růstem cen energií nabývají na významu otázky typu: Jak snížit spotřebu energie? Lze dosáhnout úspory energie? A jelikož převážnou většinu energie spotřebujeme na topení, je rozumné hledat řešení právě v této oblasti. U velkého množství domů (ať už rodinných či panelových) dochází k výrazným únikům tepla z důvodu jejich nedostatečného zateplovacího systému. Chybějící zateplovací systém s sebou přitom nese nejen velké tepelné ztráty a stále vyšší náklady na topení, ale i riziko poruch zdiva v důsledku jeho promrzání.
Jaké přínosy mají zateplovací systémy?
Zateplovacím systémem se sníží výdaje na vytápění objektu, což je jedna nejnákladnějších položek provozních nákladů. Zateplovacím systémem dojde ke snížení spotřeby energie potřebné na vytápění objektu. Poté je možno instalovat menší, levnější zdroj tepla. Topnou sezónu lze zahájit později a ukončit dříve. Sníží se zatížení otopného systému. Otopný systém je možno provozovat při menším teplotním spádu. Zateplovací systémy umožní zvýšení kvality využití objektu. Přínosy ze zateplení mají trvalý, dlouhodobý charakter. Zateplovacím systémem se odstraní kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí. Ta bývá často jedna z příčin vzniku a růstu plísní.
Zateplovacím systémem se sníží riziko poruch povrchových úprav konstrukcí zamezením dilatací, vlivem promrzání či přehřívání.
Vnějším zateplovacím systémem se plně využijí akumulační vlastnosti budovy. Sníží se nejen tepelné ztráty v chladných obdobích, ale také přehřívání budovy v letním období.
Snížení tepelných ztrát je také základem pro efektivní využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Odstraní se příčiny přímého zatékání dešťové vody obvodovou konstrukcí.
Zateplovací systémy příznivě ovlivňují vnitřní vlhkostní režim konstrukce.
Zateplovací systémy chrání původní povrch před agresivitou ovzduší např. zamezení koroze výstuže, karbonace betonu.
Zateplení objektu se sekundárně odráží ve zlepšení životního prostředí díky snížení spotřeby paliv.
Velmi často dojde ke zkvalitnění architektonického vzhledu, panelová zástavba.
Jaké druhy zateplovacích systémů provádíme?
Zateplovací systémy můžeme rozdělit na dva základní systémy, a to vnější a vnitřní. Je třeba zdůraznit, že účinnější, a tudíž i daleko více používané jsou zateplovací systémy vnější. Téměř výhradně jsou využívány při realizaci nových staveb, ať už se jedná o rodinné domky, nebo obytné bloky. Vnitřní zateplovací systémy se pak používají většinou k zateplování historických objektů typu secesních vilek a činžovních domů, kde nelze zasahovat do venkovní úpravy.
Izolační materiál:
Pěnový polystyren
Patří k cenově nejdostupnějším izolačním materiálům, který se u nás hojně využíval, často v kombinaci s jinými materiály. Známé jsou například cemento-třískové desky, které se vžily pod názvem Heraklit. Dnes je často nahrazován modernějšími a dražšími materiály, které překonaly některé záporné vlastnosti pěnového polystyrenu. Zateplovací systémy s deskami z tohoto materiálu totiž špatně odolávají UV paprskům a působení organických nátěrů, tmelů a rozpouštědel včetně jejich par. Nejsou ani příliš odolné vůči mechanickému namáhání a některé druhy jsou navíc hořlavé, což je podle současných stavebních norem nepřípustné. Předností je naopak dlouhodobá odolnost vůči zvýšeným teplotám a schopnost tlumení nárazů. Z tohoto důvodu se u nás více používají v obalové technice. Vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům však ze stavebnictví dosud nevymizel. Pokud bychom ho chtěli využít třeba k zateplení kůlny, musíme vybírat pouze ze samozhášlivých materiálů.
Minerální vata
Desky z těchto materiálů mají podobné izolační vlastnosti jako z pěnového polystyrenu, daleko lépe však chrání před hlukem, což není za současných podmínek právě zanedbatelné. Velice důležitá je rovněž poměrně vysoká odolnost proti požáru a mechanickému zatížení. Příznivé vlastnosti se ale na druhé straně promítají do cenové hladiny, která je podstatně vyšší. Desky z pojivých minerálních vláken se používají v zateplovacích systémech vyšších budov (cca do 22 m), nejsou však vhodné do vlhkého prostředí.
Vytlačovaný (extrudovaný) polystyren
Patří k nejkvalitnějším, ale také nejdražším izolačním materiálům. Z několika typů se využívá především XPS-F, jehož předností jsou lepší mechanické vlastnosti, praktická nenasákavost a výrazně nižší tepelná vodivost. Proto se dobře uplatňuje v zateplovacích systémech pro vlhčí místa, jako jsou konstrukce pod terénem, místa kolem okapů a s odstřikem dešťové vody, dále ostění okolo oken nebo sokly balkónů, teras a lodžií, které navazují na zateplenou podlahu. Díky výborné izolační schopnosti mohou být desky z extrudovaného polystyrenu tenčí, a proto se hodí všude tam, kde je málo místa, především k dotváření detailů.
Povrchová úprava jistí a chrání zateplovací systém
Každý zateplovací systém musí být ještě zajištěn povrchovou vrstvou, která ho dlouhodobě chrání před vnějšími, především meteorologickými vlivy. Současně však díky své struktuře, barevnosti a jedinečnému designu plní i funkci dekorativní. V podstatě rozlišujeme dvě hlavní skupiny povrchových úprav, a sice omítky a obklady.
Omítky
Patří k nejvíce využívaným povrchovým úpravám a rozdělují se převážně podle použitých pojivových složek. Každý typ má své specifické vlastnosti, podle nichž je vybírán pro tu kterou stavbu.
Disperzní omítky
Hlavní pojivovou složkou jsou disperze syntetického polymeru ve vodě, které tvoří při zasychání film. Jejich předností je pružnost, vodotěsnost a možnost namíchání široké škály barevných odstínů.
Silikátové omítky
V tomto případě je převažujícím pojivem anorganické vodní sklo reagující se složkami vrstvy pod omítkou. Využívají se všude tam, kde je kladen důraz na odolnost proti zašpinění, propustnost vodní páry a minimální obsah organických látek.
Silikonové a silikon - disperzní omítky
V obou omítkách jsou pojivovou složkou disperze syntetického polymeru, promísené v optimální kombinaci s vodou, i silikonové pryskyřice. Stejně jako v předchozím případě se i tyto omítky využívají v případech, kdy je vyžadována odolnost proti zašpinění a propustnost vodních par. Kromě toho je ovšem můžeme využít i u staveb, kde je kladen požadavek na vodotěsnost.
Minerální omítky
Jedná se prakticky o klasický a donedávna nejrozšířenější typ omítek, kde je hlavní pojivovou složkou cement a vápenný hydrát. Pro zateplovací systémy bývají ještě zušlechťovány různými chemickými přísadami. Nabízejí dobrou odolnost vůči zašpinění, propustnost pro vodní páru a minimální obsah organických látek. Barva se však většinou nepřidává do omítky, ale nanáší na zaschlý povrch. Vhodným nátěrem se zvyšuje odolnost omítky proti vodě a současně také proti poměrně rozšířenému nešvaru, sprejerství. I z tohoto důvodu se minerální omítky stále používají především u větších staveb podél veřejných cest. Podle struktury povrchu dělíme tyto omítky na: roztírané (hrubý pravidelně strukturovaný povrch) a rýhované (s rýhami připomínajícími kůru stromu, které ovšem nemusí být pouze rovné, ale mohou se též točit).
Obklady
Používají se obvykle na obložení spodní části domů, kde jsou nejenom dobrou ochranou proti zašpinění a vodě, ale plní též funkci estetickou. Ať už zvolíme ten či onen typ, nezapomínejme, že obkladové prvky pro kontaktní zateplovací systémy by měly být vždy spíš menší než větší. Nejpoužívanější jsou keramické obkládačky a pásky, které musí být mrazuvzdorné. V současné době se rovněž hojně využívají různé imitace vyrobené z obdobného materiálu, jako jsou disperzní omítky.
Zateplovací systém ETICS
Zateplovací systém je obal svislých konstrukcí, snižující únik tepla z budovy. Kromě finančních úspor za náklady na vytápění, má řadu dalších ekonomických a technických výhod.
- lepící hmota
- tepelný izolant
- skleněná síťovina
- stěrková hmota
- povrchová úprava
Jak provádět zateplení budovy vnějším tepelně izolačním kompozitním systémem (ETICS)?
Nejčastěji se systém zakládá pomocí soklového profilu s okapničkou. Šířka profilu musí být odpovídající použité tloušťce izolantu. Profily se osazují hmoždinkami s malou mezerou mezi profily, k jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky. K napojení profilů je možno použít plastové spojky.
Systém je možno založit bez soklového profilu, pouze s použitím výztužné síťoviny a montážní latě.
K zajištění odkapu vody u nadpraží nebo při založení systému bez soklové lišty se použije rohový ochranný profil s okapničkou.
Desky nebo lamely tepelného izolantu se lepí zespodu na vazbu, větším rozměrem desky vodorovně. Pouze v odůvodněných případech je možno lepit izolant delším rozměrem svisle.
Příprava lepících a stěrkových práškových hmot spočívá v postupném vmíchání prášku do čisté vody pomocí rychloběžného míchadla nebo míchačky s nuceným mícháním.
Nanášení lepící hmoty se provádí vždy po obvodu desky a středem desky tak, aby následně nalepená plocha tvořila min. 40% celkové plochy izolační desky.
Příklad nanášení lepidla strojním způsobem.
Lepení izolantu z minerálních vláken s příčnou orientací vláken (lamely) se provádí vždy celoplošně.
Desky se lepí na vazbu, není možné připustit vznik průběžné svislé spáry i včetně nároží. Při lepení (následně ani při stěrkování) se nesmí lepící hmota dostat na boční stěny izolantu.
U ostění otvorů se provádí nalepení desek v ploše nejlépe s přesahem a po zatvrdnutí lepící hmoty se provede jejich srovnání s vnitřní plochou.
Při lepení izolantu u rohů otvorů nesmí docházet k průběžné spáře ve vodorovném ani svislém směru, přebývající část desky se dostatečně odřízne.
Spáry mezi deskami nesmí být provedeny v místě trhlin v podkladu nebo například na rozhraní dvou různotodých materiálů v podkladu.
Spáry mezi deskami nesmí být provedeny v místě změny tloušťky izolantu z důvodu rozdílné tloušťky konstrukce.
Hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepícího tmele tak, aby nedošlo k posunu izolantu a k narušení jeho rovinnosti, zpravidla po 24 až 48 hodinách od nalepení se zapuštěním talíře cca 2-3mm pod povrch izolantu lepícím tmelem. Příklad rozmístění hmoždinek na izolačních deskách.
Po ověření rovinatosti povrchu se případné nesrovnalosti upravují přebroušením brusným papírem na hladítku většího rozměru, např. 250x500mm.
Všechny volně přístupné hrany a rohy, např. Nároží objektů, ostění otvorů apod. Se vyztuží vtlačením vhodného profilu do předem nanesené vrstvy stěrkového tmele.
Rohy otvorů se vyztuží diagonálně umístěnými pruhy armovací tkaniny o rozměrech cca 300x500mm opět vtlačením do předem naneseného stěrkového tmele.
V rámci provádění vyztužování hran se provádí také osazení dilatačních profilů do předem naneseného stěrkového tmele.
Armovací vrstva se provádí plošným zatlačením výztužné síťoviny do stěrkového tmele předem naneseného na podklad z izolantu tak, že se odvíjí pás síťoviny od shora dolů a zároveň se vtláčí nerezovým hladítkem do tmelu od středu k okrajům. Napojení sítě se provádí s přesahem min. 100mm.
Ostrá a rovná spodní hrana systému se vytvoří odříznutím a případným zabroušením armovací vrstvy podél okapničky soklového profilu.
Povrch armovací vrstvy je možno upravit následným zabroušením po cca 24 hodinách.
Spáry mezi systémem a jinou konstrukcí (např. oplechování nebo výplně otvorů apod.) je třeba upravit vhodným profilem nebo trvale pružným těsnícím materiálem odolávajícím povětrnosti tak, aby se zamezilo průniku vlhkosti do systému.
Výztužná vrstva se před prováděním povrchové úpravy penetruje vhodným podkladním nátěrem.
Tenkovrstvé omítky se provádí na zaschlý penetrační nátěr. Při realizaci je třeba napojovat nanášený materiál takzvaně ?živý do živého?, tedy okraj nanesené plochy před pokračováním nesmí zasychat.
Technologický postup ETICS
Velikost souboru 771 KB
